|
|
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
|
|
| |
|
|
Characteristics of the vowels in German language compared to those in the Czech language
Černá, Stanislava ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Zeman, Dalibor (oponent)
Vlastnosti vokálů v češtině ve srovnání s němčinou Anotace v českém jazyce: Ve své bakalářské práci se zabývám vlastnostmi vokálů v němčině ve srovnání s češtinou. Práce je koncipována do následujících částí: úvodního pojednání, teoretické části, praktické části a závěru. Úvodní pojednání zahrnuje motivaci volby zvoleného tématu, dále seznámení se s literaturou, můj názor na důležitost fonetiky nejen coby prostředku komunikace, dále mé očekávání a postup práce. Teoretická část se skládá z podkapitol: a) vlastnosti německých vokálů, jejich dělení podle základní klasifikace (poloha jazyka, kvalita, kvantita, labializace) a podle jiné klasifikace (přízvuk/redukce, účast dutiny nosní a popis jednotlivých samolásek a diftongů). b) vlastnosti českých vokálů, a to podle základní klasifikace (poloha jazyka, kvalita, kvantita, labializace) a podle jiné klasifikace (přízvuk/redukce, účast dutiny nosní, popis jednotlivých samohlásek a diftongů). c) nejčastější obtíže při výslovnosti mluvčího, jakými jsou přízvuk/redukce, vokály /e/ a/i/, /ö/,/ü/, diftongy /ai/,/oy/ a vokalické /r/. Jedná se o jevy, které se v českém jazyce nevyskytují nebo přinejmenším ne v takové míře. Praktická část se zabývá cvičeními k výslovnosti hlásek, ke kterým mě primárně inspirovala publikace Ježková a Pánek (1976), následovně i ostatní...
|
|
|
Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou
Hušek, Jan ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat tvorbu a poziční varianty samohlásek v češtině a ruštině a na základě vypozorovaných rozdílů navrhnout vhodný způsob nácviku artikulace ruských vokálů s ohledem na české jazykové prostředí. Práce je rozdělena na dvě části, v první části je popsán způsob vzniku samohlásek, jejich kvalitativní a kvantitativní rozdíly v obou jazycích a změny kvality samohlásek pod vlivem suprasegmentálních jednotek řeči, se zvláštním důrazem na redukci prvního a druhého stupně v ruštině. Druhá část nabízí systematizovaný soubor fonetických cvičení určených k zlepšení výslovnosti ruských samohlásek, který je primárně určen pro českého žáka. Klíčová slova fonetika, fonologie, hláska, samohláska
|
|
|
Fonotaktická osnova českého slova a mluvního taktu
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato diplomová práce předkládá zevrubný popis konsonanticko-vokalické struktury spisovné mluvené češtiny. Úvodní část je věnována přístupům a poznatkům souvisejícím s kombinatorikou a distribucí zvukových jednotek v řeči: pojednány jsou otázky řečového rytmu, aspekty členění souvislé řeči na promluvové úseky a mluvní takty a problematika fonotaktiky jazyků obecně i konkrétně češtiny. Na základě nahrávek 12 profesionálních mluvčích češtiny o celkovém rozsahu 6639 slov a 5368 mluvních taktů byly vytvořeny soubory dat, díky kterým bylo možné popsat CVCV struktury českých slov a mluvních taktů. Ve výsledcích tohoto výzkumu jsou uvedeny počty slov a taktů a jejich vztahy, četnost slovních druhů, počty hlásek ve slovech a taktech; zohledněny jsou i slabikotvorné likvidy a ráz. Dále je podán přehled nejčastějších CVCV vzorců slov a taktů a jejich variability v rámci slovních druhů. Poslední část práce se zabývá frekvencemi výskytu konsonantů a vokálů a jejich dvojic a trojic na různých místech v jednotce. Výsledky jsou průběžně porovnávány mezi sebou a také jsou srovnávány s výzkumem provedeným na rozsáhlejším psaném korpusu SYN2005 (2009). Tato práce může poskytnout základ pro další bádání v souvisejících jazykových oblastech (např. fonotaktika dialektů, mluvních stylů češtiny apod.).
|
|
|
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
|
|
|
Střídání samohlásek při odvozování slov
SVOBODOVÁ, Sandra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výslovnost odvozených slov, v nichž se ve srovnání s výchozím slovem v přízvučné slabice mění dlouhá výslovnost samohlásky na krátkou, aniž je z pravopisu patrné, že se slabika otevřená změnila na zavřenou. V první části jsou definovány pojmy jako slabika, přízvuk a hranice slov, které jsou důležité jako teoretický rámec zkoumaného procesu. Druhá část je praktická popisuje za jakých podmínek v angličtině k alternacím samohlásek dochází a nakolik jsou tyto změny systematické. Stěžejní částí je abecedně uspořádaný slovníček nejběžnějších dvojic slov, v nichž tyto změny nastávají.
|
|
|
Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích
Pinchuk, Oleksandr ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Bakalářská práce "Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích" je zaměřena na realizaci slovního přízvuku v českých projevech ruských rodilých mluvčích. Pokusili jsme pomocí porovnání hodnot trvání slabičných jader vybraných slov u českých a ruských mluvčích zjistit možnou souvislost trvání vokálů s vnímáním ruské realizace přízvuku jako příznakové. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která byla vypracována na základě prostudovaných odborných materiálů, se zabýváme problematikou faktorů ovlivňujících přízvučnost slabiky a rolí trvání samohlásek v ruštině a v češtině. V praktické části se věnujeme analýze nahraného zvukového materiálu, která zahrnuje výběr slov k instrumentální analýze, manuální segmentaci hlásek vybraných slov a zpracování údajů o trvání hlásek. Na základě získaných výsledků jsme dále porovnávali trvání samohlásek u českých vs. ruských mluvčích v závislosti na umístění samohlásky ve slově, fonologické délce samohlásek a přízvučnosti slabiky. Realizace vybraných slov u ruských mluvčích byla konfrontována s výsledky provedeného percepčního testu. Analýza zvukového materiálu ukázala, že trvání slabičného jádra by mohlo být rozhodujícím faktorem přízvučnosti slabiky jen v několika slovech. Ukázala se závislost...
|
|
|
Consonantal and vocalic differences in Czech English with reduced and enhanced foreignness
Pojarová, Veronika ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Weingartová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je identifikovat konkrétní rysy českého přízvuku v angličtině, které jsou nejprominentnější v percepci českého posluchače a které mohou působit rušivě v komunikační situaci. Úvodní kapitola si klade za cíl přiblížit čtenáři problematiku cizineckého přízvuku, stručně shrnuje současný stav výzkumu v této oblasti a představuje řadu empirických studií. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány jednotlivé realizace vybraných hlásek /θ, ð, ŋ, r, w, æ, ɜː/ a následná interpretace výsledků přináší odpovídající závěry. Analyzováno bylo celkem 3568 hláskových realizací od 9 mužských a 19 ženských mluvčích. Od každého z respondentů byly pořízeny dvě nahrávky čteného textu, přičemž první byla v britském modu a ve druhé se mluvčí snažil o napodobení českého cizineckého přízvuku. Každá z 3568 realizací byla samostatně ohodnocena a poté byly srovnány oba mody pro každého mluvčího. Z výsledků vyplývá, že nejčastějším ukazatelem českého přízvuku bylo v této studii /r/, zatímco /θ, ð, ŋ/ byly často hodnoceny stejně v obou modech. Před ustanovením konečných závěrů je však potřeba vzít v úvahu další faktory, kterými jsou například jazykové dovednosti mluvčích anebo počty realizací jednotlivých hlásek. Klíčová slova souhláska, samohláska, cizinecký přízvuk, česká angličtina
|
|
|
The duration of stressed and unstressed vowels in English speakers of Spanish
Kubánková, Eliška ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Hlavním tématem práce je slovní přízvuk ve španělštině a jeho akustické koreláty. Skutečnost, že se názory odborníků k tomuto tématu v posledních desetiletích liší, poukazuje na složitost jevu. Přízvuk je totiž vázaný nejen na určitý jazyk, ale také na kontext. Při nauce druhého jazyka mají mluvčí tendenci do cílového jazyka přenést fonetický a fonologický systém ze své mateřštiny. Cílem této práce je prozkoumat akustický korelát trvání ve španělštině u anglických rodilých mluvčích, s ohledem na jazykový transfer. Pro tento účel byly pořízeny nahrávky španělštiny u dvanácti anglických mluvčích. Trvání vokálů v přízvučných a nepřízvučných slabikách bylo změřeno v dvojslabičných, trojslabičných a čtyřslabičných slovech s různou pozicí přízvučné slabiky. Výsledky ukázaly rozdíly mezi jednotlivými přízvukovými schématy. Lze konstatovat, že delší trvání vokálu v přízvučné slabice se našlo u dvojslabičných a trojslabičných oxyton a u čtyřslabičných paroxyton. V trojslabičných paroxytonech a proparoxytonech se projevil relativní rozdíl mezi trváním vokálu v přízvučné a nepřízvučné slabice jen nepatrně, což je zřejmě dáno tendencí k prodlužování poslední slabiky ve slově, která byla zachycena u všech druhů slov. V dvojslabičných paroxytonech nebyl nalezen žádný významný rozdíl mezi trváním vokálu v přízvučné a...
|
host ::
RSS.